Test ojetiny: Renault Twingo II 1.2 16V - malé, ale šikovné

Jedná se o nástupce první generace Twinga. Ta se vyráběla celých 14 let (od roku 1993 až do roku 2007) a těšila se velké oblibě. Twingo II převzalo štafetu v roce 2007 a vyrábělo se až do roku 2014. Oproti první generaci je testovaný vůz v mnoha ohledech dospělejší než jeho předchůdce, nabídne solidní bezpečnostní prvky, spolehlivé pohonné jednotky i atraktivní vzhled.

Zájemce o ojetinu tak může získat poměrně mladý vůz s průměrným kilometrovým nájezdem a spolehlivou technikou za přívětivou cenu. Pojďme se podívat, co skrývá atraktivní Twingo pod kapotou a v interiéru.

Technika a pohonné jednotky

Nabídka motorů, které Twingo druhé generace nabízelo, nebyla tak rozsáhlá jako například u většího Clia. Zákazníci mohli vybírat z několika zážehových a jednoho vznětového motoru. Vzhledem k tomu, že Twingo je svým založením hbité auto především do města, naftovému motoru bychom doporučili se vyhnout a zvolit jednu ze zážehových jednotek, která vás odmění nízkými provozními náklady a dobrými jízdními vlastnostmi.

Námi testovaný vůz byl vybaven benzinovou dvanáctistovkou s šestnácti ventily o výkonu 56 kW. Tento motor je pro malé Twingo výkonově dostačující, má hezký zátah i od nižších otáček a brzdou provozu s ním rozhodně nebudete. 

Mezi ojetinami najdete i jeho slabší variantu s osmi ventily o výkonu 43 kW. Motor sice netrpí nedostatkem výkonu, ale většinou se pojil s nejnižším výbavovým stupněm, ve kterém chyběl posilovač řízení a rádio. Rádio se dá samozřejmě dokoupit, ale posilovač se ve městě přeci jen hodí. 

Co se týče spolehlivosti, zážehové čtyřválce v Twingu netrápí žádné fatální závady, občas zlobí pouze řídící jednotka. Tu Renaultu dodávali dva výrobci, Magnetti Marelli nebo Sagem.

Systém od Sagemu funguje spolehlivě, ale elektronika od Magnetti Marelli je náchylná k poruše. Je to způsobeno nešťastným umístěním jednotky na zadní stranu motoru, kde je vystavena vysoké teplotní zátěži. Typ jednotky zjistíte podle VIN kódu nebo pohledovou prohlídkou motorového prostoru. Řídící jednotku pro Twingo druhé generace dnes pořídíte kolem jednoho až dvou tisíc korun.

Výbava, pohodlí a pocit z jízdy

Twingo je jednoduchý vůz, který zaujme netradičním zpracováním přístrojové desky. Otáčkoměr se nachází přímo u volantu, ale klasickou kapličku s rychlostí, stavem paliva a dalšími jízdními informacemi najdete uprostřed, lehce natočenou k řidiči. Jedná se o praktické řešení, díky kterému vznikl v palubní desce za volantem odkládací prostor, třeba na parkovací lístky a další drobnosti, které po městě potřebujete mít po ruce. 

Jízda v Twingu je příjemná, řízení je možná až trochu moc přeposilované, ale u vozu určeného do města toto nelze brát jako špatnou vlastnost - při parkování se totiž náramně hodí. Twingo ladně zaparkujete skoro všude.

Jízdní komfort je na dobré úrovni, ale na rozbitějších silnicích se větší rázy lehce přenáší i do interiéru. Odhlučnění by mohlo být na lepší úrovni, ale vzhledem k tomu, že Twingo není zrovna auto na dlouhé cesty po dálnicích, je dostačující. 

Co se týče zpracování interiéru, ani po letech nikde nic nevrže a interiér působí moderně a prostorně. Tohle v Renaultu zkrátka umí. Sedačky jsou příjemné a mají kvalitně zpracované čalounění s hezkými barevnými detaily. Kladně hodnotíme i přístup do zadní části vozu, sklápět se dá sedačka řidiče i spolujezdce a páčky k tomu určené jsou velké a dobře přístupné. 

Vzadu najdete dvě samostatné sedačky, které jsou překvapivě velmi pohodlné a nabídnou i dostatek místa pro dospělého. Neočekávejte spoustu místa, obzvlášť pokud před vámi sedí vyšší osoba, ale tlačit se tu rozhodně nebudete. Trochu nás zklamala nemožnost vyklopení zadních okýnek, jak je u třídveřových vozů běžné.

Příjemným bonusem je také fakt, že v základu nabízelo Twingo dva přední airbagy a některé modely, podobně jako ten námi testovaný, jsou vybaveny i bočními airbagy. 

I přes pár malých drobností Twingo skvělé plní účel, pro který bylo vyrobeno - městský provoz a občasné přejíždění mezi městy. 

Autor: Matěj Kameník